Proporce korpusů

26.December 2009

Jan Jirásko se zajímá o elektrické kytary a jejich stavbu již od roku 1961, provozuje web Yitars selfmade a čtenářům Kytarovej.cz nyní odkrývá něco z tajemství stavby elektrických kytar.

Který tvar kytary je nejhezčí a nejdokonalejší? Těžko dostanete na takovou otázku jasnou odpověď. Přesto je možno známé tvary kytarových korpusů snadno rozdělit. Od krásných, přes nenápadné, nudné, až k ujetým nebo dokonce šeredným kytarám. To svádí k úvaze, zda není možné, najít s pomocí statistiky ten nejdokonalejší typ kytary. Podle kterých kriterií by se měly tvary kytar posuzovat? Zůstaňme nejdříve u vnějšího obrysu nástroje.

Designer a kytarář Sebastian Heck www.gitarrendesign.de například navrhnul pro rychlé změření proporcí kytarového korpusu čtyři základní míry:

  • délku (Länge) “L“,
  • šířku (Breite) “B“,
  • šířku v pase (Taillenbreite) “T
  • šířku v ramenou (Schulterbreite) “S“.

Pro vzhledové posouzení rychlá a účelná metoda. Kytarista však vnímá svůj nástroj hlavně „hapticky“, hmatově (akusticky samozřejmě také). A proto potřebujeme zaměřit více detailních bodů, chceme-li posoudit hratelnost a ergonomické vlastnosti kytary.

Z jaké perspektivy bychom měli tvary (elektrické) kytary měřit a hodnotit? Od hlavy, od krku s hmatníkem nebo začínat tělem nástroje? Začneme rukama kytaristy, které nástroj ovládají. Levá ruka (praváka) na hmatníku není sice podřadnější, ale „poslední slovo“ má častěji ruka pravá. Obvykle tón který vyvolila levá ruka, rozeznívá pravačka drnknutím plektra nebo prstu. I v případě, že levačka samostatně „hamruje“ nebo“pull-offuje“, vládne pravice tvrdě pomocí vibrapáky, potenciometrů a přepínačů. Tím pádem dostává oblast kolem kobylky právem status centra nástroje. Proto jsem jako hlavní NULOVÝ BOD (“scale virtual bridge point”) zvolil průsečík podélné osy se svislou menzurovou linií u kobylky a nikoliv nultý pražec resp.ořech. To je mimochodem také nezbytné při oměření a posuzování samotného korpusu, bez krku.

Rozčtvrcený korpus

U mnohých typů elektrických kytar hledáme s námahou, kudy by měla probíhat jejich osa souměrnosti, ale přesto je účelné její podélnou osu středem hmatníku zvolit jako základní konstrukční prvek. Abychom podchytili i všechny nesouměrnosti korpusu, musíme zaměřovací schéma L-B-T-S (délka – šířka – pas – ramena) podchytit zvlášt’ pro horní a zvlášt’ pro dolní polovinu korpusu. Pro ještě větší přesnost rozdělíme korpus dále, na čtyři kartézské kvadranty. Touto metodou je každý detail a jeho poloha přesně definovatelná.

Pro rychlou a názornou orientaci pojmenujeme tyto čtyři oblasti (kvadranty) podle zvyklostí ze zeměpisu, jako světové strany. Potom vidíme např., že na severozápadu – NW – se v podstatě nic neděje, na jihozápadě – SW – se nacházejí knoflíky potenciometrů, a pro hratelnost a ergonomii kytary jsou rozhodující – NE/SE – na východě. Při navrhování nových tvarů si můžeme pro jednotlivé kvadranty nejdříve připravit různé obměny a potom je kombinovat.

Milníky

Chceme-li postavit repliku nějaké kytary (kterou bohužel nemáme k ruce), potřebujeme hromadu informací, které musíme vyčíst z technických výkresů, testů, specifikací výrobce apod.. K tomu navíc si musíme osvojit více nebo méně známé, ale nezbytné triky, které výrobci nedávají k dispozici. Před stavbou své kytary stojí kytarář-amatér na začátku vždy před rozhodnutím, kolik z těchto podkladů bude stačit, aby svou osobně plánovanou kytaru úspěšně realizoval. Tvořivě nadaní se snaží převzít z dané předlohy nejmenší možné množství otrocky kopírovaných prvků. Toto minimum orientačních bodů – milníků – (patník, hraniční kámen nezní tak moderně) začíná počtem 12 a více souřadnic.

Kulaté, zaoblené tvary korpusů nebo atraktivní klikaté geometrické obrysy jsou věcí vkusu. U těch klikatých se dají milníky zvolit jednodušeji. Zaoblené, bachraté tvary potřebují dodatečné polohové body uprostřed oblouků, pokud si nedopřejeme trochu tvůrčí svobody a dotáhneme průběh křivek podle vlastního vkusu.

Jde-li o kótování pouze vnějších rozměrů, sečteme délky kolmic od protilehlých milníků k podélné ose nebo k menzurové linii (samozřejmě jejich kladné hodnoty). Přesnější je však pracovat s polohami milníků jednotlivě.

Bystrému oku jistě neuniklo, že NULOVÝ BOD na korpusech leží rozdílně vzhledem k optickému středu. Čím více k „západu“, tím méně „padá kytara na hlavu“, hrajeme-li vstoje.

Pro názornost jsem pečlivě změřil Les Paul Studio, rok výroby duben 2006. Menzura 624 (!), na jejich třinácti milnících.

a pro kontury její hlavy stačí devět milníků.

Pozor nulový bod hlavy leží na přední hraně ořechu!

[del.icio.us] [Facebook] [Twitter] [Email]
Kategorie: Stavba elektrických kytar

3 reakcí k “Proporce korpusů”

  1. Honza says:

    O designu elektrických kytar a bas je k dostání solidní kniha od L. Lospenata:
    http://www.lospennato.com/index.php/books/order-the-book-here.html
    Její obsah a další informace jsou jako 24 stránkový PDF tady:
    http://www.lospennato.com/attachments/article/66/table%20of%20contents.pdf

  2. Honza says:

    Designer Lospenato sestavil různé typy kytarových těl do diagramu podle “břichatosti” a “čárovitosti”
    http://guitarmakersonline.com/desiging-the-electric-guitar-body/

    http://www.guitarmakersonline.com/wp-content/uploads/2012/06/body-shapes.png

Napsat komentář